S rostoucím množstvím opatření, zavřenými posilovnami a bazény, nulovou možností se kamkoli hnout a touhou po sportovní aktivitě přibývá množství běžců „začátečníků“. Běhat totiž může každý! Každý, kdo má botasky a touhu se nějak hýbat. Jak ale začít běhat správně a hlavně u toho vydržet? Pojďme si shrnout pár bodů, které jsou dle mého základ (po těch letech co běhám jako hobby běžec):
1. Začni pomalu
Tady dělá chybu snad každý začátečník: „Ježíš honem, já chci začít běhat, je to skvělý. Dneska začnu a zítra zase a zase a zhubnu a bude to maso…“.
Takhle ne!
Pokud to s běháním myslíš vážně, chce to především začít „zlehka“. Pokud se chceš odrovnat a za pár týdnů přestat chodit, prosím. Ale radím ti, začni pomalu! Pokud jsi hustej sportovec a běhání je jen něco do plusu –> fajn, rozjeď to. Ale většina začínajících hobby běžců ke sportu před tím ani nečuchla, takže musí pomalu. Jinak jim to tělo vrátí i s úroky. A to nechceš!
Vyběhni každý obden, 3-4km max. , v pomalém tempu, jak můžeš a jak ti tělo dovolí. Když nebudeš moct, zvolni, jdi rychlou chůzí (ale nezastavuj se!), jeden nádech na dva kroky, zhluboka do břicha a ne jen jemně do plic. Vnímej, co dělá tvé tělo a pomalu ho přizpůsobuj na aktivitu běhu. Takhle si pomalu zvykneš na novou zátěž a bude se ti běhat lépe.
2. Počáteční motivace
To je něco, co nazývám „must know“, než začneš běhat. Proč to vlastně chceš? Proč tě to láká? Jaké je tvé „proč“? Co je tvojí motivací?
Jestli je to jen povrchní motivace, jako např.: „protože on/ona taky běhá“, v životě u toho nevydržíš. Tvoje motivace by měla vycházet zevnitř. Z tebe. Ze tvých snů a přání. Z tvého „já“.
Motivace, kterou si nastavíš, se může během tvých začátků měnit. Já jsem to měla stejně. Začala jsem běhat, protože jsem chtěla nutně zhubnout a bylo to pro mé tělo nejdostupnější kardio. Časem se má motivace měnila, protože mě to začalo děsně bavit. Začal to být můj koníček, můj odpočinek, můj relax a pročištění hlavy. Teď je to mé „já“ a navíc díky tomu můžu psát tyhle články a ostatním (jako třeba tobě) pomoct mít běh taky rád, protože vím, jak těžké jsou ZAČÁTKY.
Zkrátka motivace a tvé „proč“ jsou hodně důležité, protože v podstatě předem definují, jak dlouho u běhu zůstaneš. Hlavně se prosím vykašli na ostatní. Pokud tě to nebaví a nesnášíš to, nedělej to. Pokud bys chtěl běhat a mít běhání rád, ale z nějakého důvodu to nejde, zkus to dle mých návodů a třeba to vyjde :). Už jen to, že tento článek čteš znamená, že se o běh zajímáš a snažíš se mu přijít na kloub :).
3. Je to vytrvalostní sport
To je dobré si uvědomit hned na začátku. Můžeš běhat sprinty závodně. Ale na ty se taky trénuje vytrvalostním během. Zkrátka běh zabere čas. Hlavně ze začátku tě to může odrazovat, protože 4 km v začátcích nezaběhneš za 15 minut. Nechce se ti tak dlouho, nemáš náladu. Jenže v ten moment právě přichází klíčová věc: zda máš vytrvalost a pevnou vůli! Máš ji? Dokážeš se překonat, vstát z gauče, nazout boty a jít? Vydržíš počáteční bolest? Překonáš se?
To je podle mě problém většiny těch, kteří začnou a pak rychle skončí. Protože to vzdají. Ale pokud chceš někam pokračovat a zlepšovat se, vzdát to nikdy nesmíš! Chce to nastavit svoji mysl, nepoddávat se bolesti a tomu co říká mozek. Tělo je jako počítač. Můžeš si ho naprogramovat jak potřebuješ, ale chce to vytrvalost.
Jak získat vytrvalost a jak si ji udržet, abys to nevzdal/a?
No právě danou MOTIVACÍ. Pokud si hned na začátku jasně definuješ své „proč“, pak to nevzdáš. A pokud ano, chyba je právě v motivaci. Je to všechno provázané. Všechno na sebe navazuje, ostatně tak jako i v normálním životě. Vytrvalost podle mě taky závisí na „soft skills“. Buď to tam máš a nebo nemáš. Pokud nejsi bojovník a bereš život tak jak přijde bez snahy cokoli měnit, možná běhání nebude sport pro tebe. Pokud to máš opačně, pak mi věř, že si to zamiluješ. Dej vědět, jak jsi dopadl/a :).
4. Co je pravidelně, to se počítá
To mě naučila SIMILIFE (@similifecz –> https://similife.cz/ ). Jednu dobu také běhala a měla pravdu: tělo musíš naučit pravidelnosti. Až poté se začnou dít změny. Tělo si pamatuje, tělo tě poslouchá. Bez sjednocení jazyka mezi tvojí hlavou a tělem u běhání nevydržíš. Musí to korespondovat, což se dá nastavit pravidelným pohybem, ve stejnou dobu, ve stejném tempu. Ze začátku bych volila stejně dlouhé trasy stejnou rychlostí. Naučíš tělo, že se něco děje jinak. Nestačí dva běhy a konec. Musí to trvat min. 2 měsíce, ale možná už po měsíci začneš pozorovat změny. Začneš zrychlovat, hubnout (samozřejmě když bude výdej větší než příjem), začneš být víc happy (protože endorfiny), začneš to potřebovat stále víc (a pak ti už bude jedno, že venku je -10°C nebo +33°C). Tělo si na to ZVYKNE. A to je to slovo: naučíš své tělo „zvyknout si“.
5. Běhej na objem
Na začátku běhej tzv. „na objem“. To je taková ustálená věc mezi běžci. Dělají to začátečníci a také ti nejrychlejší. Přes zimu běhají delší vzdálenosti pomalu a všechny tréninky mají stejně dlouhé. Tělo se během objemového tréninku udržuje v moodu „lehký běh“, což napomáhá udržet kondičku až do jara, kdy nastává detoxikace organismu. Pak se všichni rozbíhají a trénují na sezónu, takže často zařazují kondiční běhy, intervaly apod.
Pokud si začátečník, stačí ti právě „objem“. Běhej prostě dle svých možností, a jen tak rychle, abys nemusel ani zpomalovat ani zrychlovat a hlavně se nezastavovat.
6. Běh není spěch
Dnešní doba nás nutí chtít všechno nejpozději hned. Začneš s běháním a už chceš uběhnout maraton. Pořád se snažíš to či ono popostrčit, zrychlit a přeskočit rovnou do cíle. Doběhnout do cíle ale trvá! Někdy i několik let. Mně to trvalo 4 roky, než jsem byla připravená na svůj první maraton.
Kam spěcháš?
Všechno má svůj čas. To mě běh naučil. Nač spěchat? Do cíle snáze doběhnou stejně jen ti trpěliví. Možná si jen nastavuješ vysokou laťku. A proč? Buď na sebe hodný/hodná. Važ si toho, že něco děláš. Možná postupuješ pomaleji než ostatní, ale no a co? I tak postupuješ. Snaha se počítá! To je pravda všech pravd, a kdo v to nevěří, tak je mimo dění (sorry not sorry).
7. Buď sám sebou
To už jsem zmiňovala výše. Vykašli se na ostatní! Jednou provždy přestaň řešit životy jiných a vezmi do rukou ten svůj! Jedině ten totiž můžeš ovlivnit. Tak neztrácej čas přemýšlením nad tím, jak to má někdo jiný. Jeď si svůj závod! Pochopitelně nebuď sobec a buď tu pro ostatní, ale jak se zpívá v jedné známé písničce: „pro svůj život musí každej běžet sám“ (Píseň: Protože to nevzdám –> https://www.youtube.com/watch?v=AdE-mhDooOo).
Takže: pokud chceš skutečně dokázat sám sobě, že začneš běhat a že u toho vydržíš, tak neřeš ostatní a řeš sebe. Zkoukni taky dokument „SOCIAL DILEMA“ na Netflixu a udělej si na to vlastní názor. Sledováním životů jiných zapomínáš sledovat ten svůj a nežiješ v reálu. Tak se na to vykašli a běž SVŮJ závod!
Budu se těšit na všechny příběhy a fotky z vašich začátků. Běž běhat, označ @terezmignone_run a já tě přesdílím. Motivuj ostatní a bojuj za správnou věc: zdraví, vytrvalost, přeprogramování mysli a buď lepší člověk. Protože to tě běhání naučí! Být lepší. Bojovat sám se sebou a směřovat do cíle každým dalším krokem, který uděláš.
Běhej a buď MIGNONE! (kdo neví, co to znamená, zadat do francouzského slovníku).
Běhu zdar!
