Stáž v Rennes/FRANCIE

STÁŽISTKOU ve Francii vol.1 – kulturní rozdíly Francouzi vs. Češi

Bonjour everyone!

Vítejte po měsíci na mém blogu! 😀 (pokud sem teda pravidelně nechodíte a já o tom nevím :-D).

Ano, opravdu se omlouvám všem svým čtenářům za naprosto nepřípustné zpoždění a to, že nemají co číst při odpolední či ranní kávě, ale já za poslední měsíc vůbec nestíhám.

Omlouvám se všem, kteří čekají na článek a teda je to vtipné, ale vážně se mě lidičky ptají, kdy už bude další článek :-D. Což je teda naprosto CRAZY a jsem z toho HAPPY :-D. Takže tedy voilà, tady to máme!

 

Jaké to je pracovat ve francouzské instituci?

Abych Vás nejdříve uvedla do problematiky, dostala jsem stáž na oddělení veřejných zakázek na Univerzitě tady v Rennes. Moje práce spočívá ve tvorbě veřejných zakázek Univerzity. Zní to jednoduše?  HAHAHA

První měsíc stáže mám už skoro za sebou, takže můžu hodnotit. Musím říct, že první dny byly pro mě NOČNÍ MŮRA. A to doslova. Prostě jste na úplně novém místě, mezi novými lidmi, děláte samé nové věci a je to všechno jiné, nové, divné…prostě jakékoli, jenom ne V POHODĚ :-D. Takže jsem několikrát do týdne proklínala své rozhodnutí vůbec někdy v životě STUDOVAT a BÝT TADY.

První dny jsem jen četla samé právní předpisy, nerozuměla jsem ani slovo, kolegové v práci se se mnou vůbec nechtěli bavit a cítila jsem se uprostřed toho všeho vážně hrozně. Když nerozumíte ani slovo a řeknou Vám, že bez znalostí dokumentů Vás nepustí k dalším úkolům, rozhodně se necítíte jako ryba ve vodě. Cítíte se naopak mnohem hůř – jako už dávno PŘEDTÍM MRTVÁ ryba ve vodě, kterou už nic nezachrání, takže ani ta voda!!!

Myslíte si, že skončil svět a že je všechno k ničemu, strašný a na nic…

Ale? KDO ČTE MŮJ BLOG ví, že když nám něco nejde nebo máme pocit, že je všechno na nic, je potřeba pořádně zamakat a udělat něco pro to, aby to bylo jinak, když to JINAK chceme! Takže jsem se „kousla“ a ponořila se do všech těch pitomých slovíček, právních předpisů a nesmyslných vyhlášek o veřejném trhu a začala makat. Šéf to viděl a jelikož věděl, že se už učím rychleji, začal mi zadávat nové a nové úkoly.

Po čase jsem začala pracovat na skutečných veřejných zakázkách a to už není sranda. Každým aktem, který uděláte můžete univerzitu poslat před soud, protože se jedná o veřejné finance. Každou věc, kterou udělám, napíšu nebo zveřejním musím pečlivě promyslet a zkonzultovat s kolegy. A teď už můžu říct, že se ve své práci cítím NAPROSTO SKVĚLE a jako ta rybka ve vodě :-D! Začalo mě to neuvěřitelně bavit a zajímat.


Díky čemu může být práce/stáž příjemná a prospěšná pro obě strany?

OTEVŘENOST – Tohle je hodně důležité. Na nic si nehrát, být sám sebou a přitom se chovat slušně. Vědět, kdo je tu šéf a znát základní pravidla co můžu a co ne. Díky otevřenosti a upřímnosti si pak mnohem rychleji najdeme cestu ke všem ostatním kolegům a staneme se rychle součást týmu (a tady ve Francii tohle vnímám jako naprosté plus! Dali mi k tomu možnost a vnímají mě jako součást organizace, jsem jedna z nich a ne žádný „nějaký“ stážista, jako tomu bývá v Česku).

NĚCO NABÍDNOUT – Proč nevyužít možnost naučit se od sebe navzájem různé věci? Oni mě naučili pohybovat se na trhu veřejných zakázek a já je třeba můžu učit česky! Kdo se teď právě směje, tak nemusí! Oni se vážně chtějí učit česky! :-D. Každé ráno jim na tabuli v kanceláři napíšu nový seznam českých slovíček, umí už počítat do deseti a umí si objednat i pivo :-D! Prostě základ!

Samozřejmě tím „něco nabídnout“ myslím hlavně to ukázat, že nám na stáži záleží, že se chceme učit a v tomto oboru se zdokonalit a potom přinést nějaké nové nápady, návrhy nebo udělat něco jinak, líp, cokoli. Já jsem třeba univerzitě ušetřila 6000 euro na veřejných zakázkách tím, že jsem poslala omylem email někomu, komu jsem neměla :-D!! I to je cesta 😀 (směju se doteď).

ZAJÍMAT SE – Nikdy v životě by mě nenapadlo, že budu někdy něco takového dělat. NESNÁŠELA jsem veřejné zakázky ve škole a nikdy jsem nechtěla takovou stáž. Ale no a co? KAŽDÁ ZKUŠENOST tě naučí – je to jen o tom, jak to bereš. Já jsem spokojená, i když vím, že to asi nikdy dělat nebudu. Ale to přece není nikdy jisté. Zkrátka co se naučím, to určitě někdy použiju třeba nějak jinak nebo jinde, ale jsem vděčná za každý moment, který na stáži prožiju.

NIC NENÍ ŠPATNĚ– Všechno co řeknu, udělám nebo neudělám je prostě správně. Má to výhodu – jsem stážista. A když to přeženu, sama si uvědomím, že jsme to pokazila a znova se z toho poučím:-). Každý dělá chyby a oni to chápou. Já mám takovou zkušenost, ostatní můžou mít jinou. Francouzi možná jsou patrioti, ale své zkušenosti chtějí předávat, chtějí sdílet a chtějí vás to naučit, aby jste byli taky dobří, uměli v tom chodit a všechno chápali. Ne jak v Česku, kde mám zatím zkušenost takovou, že ten kdo ví je prostě borec a ty si poraď sám, je mi to jedno.

 

 

 


PRACOVNÍ NÁVYKY FRANCOUZŮ vs. ty naše

PAUSE CAFE – Tohle je prostě dokonalý pracovní návyk :-D! Ano, je všeobecně známo, že Francouzi moc nepracují, což je teda paradox když mají tak rozvinutou ekonomiku a patří mezi silné hráče na evropském trhu. Nicméně teda MILUJU pause cafe, protože tam se probírá ÚPLNĚ VŠECHNO – každý se odpoutá od té pracovní profesionality a je sám sebou. Je to všechno v neformálním duchu a já tyhle schůzky v kuchyňce prostě zbožňuju. Proč nemáme taky pause kafe? :-D!!!

NEVIDITELNÁ PŘETVÁŘKA – Oni se nepřetvařují, jsou sami sebou, házejí vtípky jeden přes druhého a jsou s Vámi kámoši, v práci i mimo ni. Je z nich cítit neuvěřitelné sebevědomí, prostě jsou pyšní na to co dělají, jak to ovládají a od toho se pak odráží úplně všechno. Francouze nemají lidi rádi právě proto, že jsou tak pyšní a údajně „namyšlení“. Ale já tohle na pracovní půdě společně s nimi vnímám jako velké plus! Oni si VĚŘÍ, což se o našem národě někdy říct nedá.

Nechápu, proč v si v Česku lidé stěžují a uzavírají se do sebe. Když mají potenciál věci změnit, zůstanou raději v ulitě, protože si NEVĚŘÍ a nechtějí být za blázna. CHYBA :-).

PŘÍVĚTIVOST – Opravdu mě přijali bez jakýchkoli problémů, chtěli mě všechno naučit, ukázali mi jejich svět. Nemuseli, vždyť jsem jen nějaká stážistka. Ale oni chtěli! Takovou zkušenost samozřejmě nemusí mít každý, ale popisuji vše podle toho, co zažívám/jsem zažila já. Není pro ně problém předávat zkušenost, sdílet a naučit druhého co umí oni (jak jsem psala nahoře). Této vlastnosti si na mých spolupracovnících cením nejvíc.

PŘEDAJÍ VÁM POCIT VÝJIMEČNOSTI – Jsem jen obyčejná stážistka, ještě před měsícem jsem vůbec netušila, co jsou veřejné zakázky. A teď je sama tvořím, komunikuji s vybranými kandidáty a publikuji zakázky na národních a mezinárodních platformách?… Oni mi PŘEDALI svou práci..ne že mi dali úkoly a řekli: „tohle a tohle udělej, protože nic jiného jistě nedokážeš“. ONI MI VĚŘÍ a jejich práci teď nechali mně. V takovém případě se vůbec necítíte jako nějaký plevel, ale skutečný pracovník a TOHLE!..přátelé TOHLE je přesně to, co se v Česku neděje!! 🙂 Je to škoda, protože kdyby u nás stážisti/studenti měli možnost dělat více věcí v rámci organizace, třeba by přišli na nové nápady a inovace a firmu posunuli někam dál, něco by udělali, na něco by přišli. Ale když se jim nechají zavřené dveře, jak to mají potom udělat?

 

 

 

 

 

–> Každá zkušenost nás naučí, ať je špatná nebo dobrá.

–> Každý je v něčem dobrý a v něčem ne. Možná to teď po přečtení tohoto článku vypadá, že miluju Francouze. Já jsem Češka a tou vždycky zůstanu. Jsem na to pyšná tak jako tak.

–> Všechno v tomto článku jsem psala na základě SVÝCH ZKUŠENOSTÍ, takže někdo jiný může mít z podobného zážitku zkušenost úplně jinou.

–> FRANCIE je krásná, ale ČESKO je krásnější :).


V příštím článku Vám ukážu nádherná místa, která jsme procestovali a shrnu tipy, kam se podívat v BRETAGNI!

–>!!! SLEDUJ FACEBOOK a INSTAGRAM pro více info (odkazy najdeš na konci stránky nebo klikni na ikonky v pravém horním rohu).

Díky, že mě sleduješ a zajímá tě koncept, který se snažím rozšířit: Zdravý ŽIVOTNÍ STYL a SEBEDŮVĚRA, které se dají získat SPORTEM nebo CESTOVÁNÍM  a sebepoznáváním. Protože znát sám sebe je cesta k úspěchu, stejně jako vynaložené úsilí tohoto úspěchu dosáhnout.


Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *