Další článek z daleké cesty do Vietnamu je venku! Tentokrát se spolu podíváme na nejjižnější ostrov – Phu Quoc. Krásnější místo ve Vietnamu jsem zatím neviděla. Z toho je asi každému jasné, že tenhle ostrov byl pro nás absolutní TOP! Zkrátka nejvíce očekávaný hřeb naší dámské jízdy „unimignone2020“ po Vietnamu.
Tak pojďme na to!
Phu Quoc je jižní ostrov Vietnamu. Proto je tam stále teplo, takže pláže a opalování na sluníčku je jasná věc! O tomto místě však mnoho lidí v minulosti nevědělo. Na dovolenou sem jezdili pouze Vietnamci, občas Australané nebo lidé z Indonésie. Každopádně nyní, kdy svět jaksi začíná objevovat tento malebný ostrůvek Siamského zálivu, sem začíná cestovat stále více lidí.
Ostrov je známý především malebnými zátokami a hlavně plážemi. Těch je tu opravdu hodně. Okolo celého ostrova si můžete vybrat, na jakou půjdete a většinou se nejedná o malé plážičky, ale pravdu velmi dlouhé, malebné a nádherně vybarvené pláže. Dříve byly volně dostupné úplně všechny a lidé tu žili svobodně.
Teď, se zvyšující se turistikou a cestovním ruchem, se z ostrova stává „atrakce“!
Už to není jen divoká nedotknutelná příroda a přírodní pláže. Na některých místech dokonce vyrůstají mohutné hotely a turistické atrakce, dokonce se staví nová města a nákupní centra přímo u pláží, které již nejsou svobodně dostupné pro nikoho.
Tato skutečnost dělá z ostrova pomalu ale jistě další, lidstvem podmaněnou, přírodní „rezervaci“, kde si budete muset zaplatit několik milionů VND, abyste vůbec mohli na nějakou pláž.
Mé pocity z ostrova však byly jiné. Těšila jsem se tam, protože jsem věděla, že prožijeme 5 dní doslova v ráji! Ostrov není malý a tak jsme si s Verčou naplánovaly, že si to zkrátka užijeme naplno a doslova procestujeme ostrov křížem krážem.
To by se taky stalo, kdyby se bohužel nestalo, co se stalo….
Verča byla nemocná. Už několik dní si stěžovala na problémy se svým srdcem a já jsem doufala, že až přijedeme na Phu Quoc – do ráje našich snů – že na všechny bolesti zapomene a budeme si zase společně užívat. To se bohužel nestalo…
Verčino srdce se nelepšilo a když mi oznámila, že si naše cestování už neužívá tak, jak by chtěla, věděla jsem, že plánuje odjezd domů. Letenka domů mohla být pro dvě, ale i pro jednu. Musely jsme se domluvit, co bude dál…
Zbývalo necelých 6 dní do konce dovolené. Verčino rozhodnutí padlo a tak jsme se nakonec po společné konverzaci domluvily, že Verča odjede sama a já zůstanu ve Vietnamu…
Tady si každý říká: „Cože?! Ty jsi ji nechala odjet a zůstala jsi ve Vietnamu sama?“
Všechno byla společná domluva. Kdyby mi Verča řekla, že to domů sama nezvládne, jela bych samozřejmě s ní. Měla jsem o ni strach. Ale vidina toho, že aspoň jedna z nás bude moct zbytek dovolené ještě zažít a té druhé o tom pak vyprávět, nakonec vyhrála na obou stranách.
První dny na Phu Quocku byly dost pozitivní – bydlely jsme ve skvělém místě, projížděly se na skútru (splněný sen) a taky jsme tu potkaly našeho nového kamaráda Michala.
Společně s ním jsme relativně „procestovaly“ ostrov. Zjistili jsme, že ostrov není zas tak malý, jak se může zdát. Že odpadky jsou opravdu všude, že píchnout kolo může i obrovský hřebík, co se jen tak válí na silnici (ano, byla jsem to já). A že Vietnamci vyrábí pravé, nefalšované a dokonalé KEŠU.
Michal byl skvělý parťák! Když Verči nebylo dobře, cestovala jsem s ním. A když Verča odjela domů, vzal si mě „pod svá křídla“ a dokonce to byl i můj osobní fotograf! No jo – svět je malý a o náhody tu není nouze :).
Phu Quoc byl zkrátka sen! prožila jsem na něm 5 dní a ani na jeden nikdy nezapomenu.
Největší zážitky z ostrova byly:
- Když jsem se naučila jezdit na skútru
WAU! To Vám bylo něco! Skútr je skvělá věc a mě hodně mrzí, že u nás v Česku se jízda na něm asi moc nevyplatí. Kdyby ano, koupila bych si skútr místo auta 😀 (kluci: „achjo, tak je blbá“). Každopádně, naučila jsem se na něm jezdit a byla to jízda! Celou dobu na Phu Quocu jsem měla půjčený skútr od stejného pána, a tak se z nás pak stali kámoši. Každý den jsem tam přijela, že chci prodloužit půjčovné a on se pak už jen smál a házel slevy :-D! A když jsem píchla, dal mi to za 50 Kč místo 80 :-D!
2. Valentýn v nejdražším hotelu na ostrově
To byl zážitek na celý život! 😀 Jelikož jsme s Verčou obě mírně střelené a obě si rády dopřáváme, 14. 2. 2020 jsme se rozhodly strávit v tom nejdražším hotelu. Na jednu noc jsme si za opravdu dost peněz (:D) zaplatily hotel Dusit Princess Moonrise Beach Resort (nevím zda je nejdražší, ale pro nás tedy rozhodně byl). A tak se stalo, že jsem se jeden den v životě cítila jako opravdová princezna :-D.
Nicméně, proč jsme si chtěly zaplatit tak drahý hotel a jen na jeden den?
Lákalo nás vidět západ slunce z „fancy“ bazénu, který jsme zatím znaly jen z fotek bohatých influencerek z Instagramu :-D. Navíc jsme si prostě chtěly udělat krásný společný dívčí Valentýn a když už jsme byly na takovém ostrově, chtěly jsme si to prostě udělat hezký :-D! Fotky tam šly udělat vážně úžasný! A vůbec, nikdy na ten zážitek nezapomenu. No posuďte samy:
Ten den byl prostě nezapomenutelný….
No a samozřejmě ranní snídaně v tak luxusním hotelu – to Vám snad ani nemusím nic říkat. Představu máte jasnou.
3. Vylomený kotník
No, to byla taková menší sranda, ale také na to nezapomenu…
Hned cca druhý den na ostrově jsem špatně došlápla do jednoho „žlábku“ přímo na našem hotelu. No myslely jsme, že fakt jeden domů. Bacha kam šlapete. Bez funkční nohy se takový travel trip už nedokončí…
Ale majitelka hotelu i všechny její pomocnice hned přiskočily a snažily se mi to namasírovat (možná aplikovaly nějakou čínskou/vietnamskou medicínu) a já jsem pak zase chodit mohla. Takže cajk!
Co musíš zažít/vidět na Phu Quocu?
STARFISH BEACH
Na ostrově je několik pláží. vše ti řekne strýček Google, ale jedna z nejznámějších je právě tahle: Hvězdicová pláž!
Jsou tam všude hvězdice, pláž je čistá, hodně fotogenická, ale je hodně daleko (na severu). Doporučuju půjčit si skútr. Ostatně pokud chcete vážně pořádně projet ostrov, jinak než bez skútru to nedáte.
SAO BEACH
Pro mě dokonalé místo! Myslím, že i pro Michala :-D! Jelikož nezapomenu na jeho výraz, když viděl v té krásné čiré vodě dvě polonahé „modelky“ co si zřejmě právě fotily fotku na Instagram :-D. Já ho naprosto chápu! SAO BEACH je vážně fotogenický místo a nám se tam hodně líbilo!
PERLY, PEPŘ, RYBÍ OMÁČKA
Základní produkty, díky kterým se ostrov proslavil. Dají se zde koupit pravé perly (za dost levné peníze a víte, že to nejsou fejky), pepřové plantáže jsou snad všude a na místních trzích lze pořídit pravý pepř za skvělé peníze. Rybí omáčka se zde vyrábí taky, je to sice kentus (ta výrobna :D), ale stojí to za to! Nakoupila jsem domů asi 3!
KOKOSOVÉ VĚZENÍ (Coconut Prison)
Zážitek! Doporučuju se sem určitě stavit, je to hned naproti továrny na rybí omáčku :-D! Samotné místo ale není zas taková sranda..
Věznici vybudovali Američani pro to, aby zde mohli mučit zajaté Vietnamce během Vietnamské války. Bylo zde mučeno více jak 40 000 severovietnamských vojáků. Místo se podobá Osvětimi či podobným zvěrstvům, a jelikož Vietnamská válka skončila teprve před cca 50ti lety, atmosféru nasaješ velmi rychle!
Já úplně nevydržím dlouho na takových místech a musím teda říct, že autoři tohoto „muzea“ se fakt nebáli experimentovat! Všude po celém vězení najdete „sochy“ ve velmi uvěřitelných situacích z té doby, což dodá místu ještě větší rozměr nechutnosti. Můžete si také projít únikovým tunelem, který vězňové vykopali proto, aby mohli utéct. Pokud ho projdete bez omdlení, pozvracení nebo podobných stavů, tak Vám gratuluju…Jste dobří!
CHO DUONG DONG MARKET
Skvělé místo, největší market na ostrově. Koupíš tam všechno – jídlo, ovoce a zeleninu, dárky, kafe, pepř, perly…Návštěvu doporučuji večer. Je to větší zážitek!
NEJDELŠÍ LANOVKA SVĚTA
Lanovka vede na ostrov Hon Thom a je vůbec nejdelší svého druhu. Je dlouhá 8 km s kapacitou 3 500 přepravovaných osob/hodinu se 70ti kabinami. Výrobce je italský Dopelmayr a s tím, že celá lanovka visí jen na 6ti opěrných sloupcích to může být velký zážitek! Koupíte si jízdenku, která Vám zajistí 360° okružní jízdu nad přidruženými ostrůvky Phu Quocku s názvem Hon Thom Islands.
My jsme na lanovku nakonec nešli, protože svést se lanovkou jen tak za cca 500 Kč nám přišlo jako ztráta času. Nicméně koho zajímají technologie a má rád výhledy ze zavřené kabiny, tak určitě doporučuji
Phu Quoc zůstane navždy v mých vzpomínkách. Cestování není totiž jen o tom navštěvovat místa, ale zároveň si tato místa uchovat hluboko ve své paměti a vytáhnout na ně vzpomínku vždy, když zrovna nebudete moct nikam jet….
Třeba jako teď….
Věřím ale, že opět přijde den, kdy hranice otevřou a my budeme zase moct žít svobodně a plnit si své cestovatelské sny!
PS: Příště nás čeká CAN THO – město na řece! Tak zase za týden…
